jak bylo v r. 2012

-1Festival se proti počátečnímu ročníku rozrostl na dvoudenní akci. Páteční koncert zahajovalo již v 18:30 Hluboké neodrozumění. Poprvé se spolu na pódiu představily najednou obě zpěvačky – Mirka, která si odskočila od mateřských povinností i nováček uskupení Eliška Krausová. Žalozpěv k poslechu teskněkrásných písní z Vysočiny přivolal i první déšť. Moderátor pátečního večera Míra Ošanec se opět bezúspěšně pokusil přesvědčit diváky, že skupina, která se chystá vystoupit, se nejmenuje Stráníci, ale Mirek. Po dávce slavných hitů tria PPM v stránickém kabátku následovali Žamboši a další mokré nadělení seshora (žeby příznak všech kapel začínajících písmenky Ža?). Přesto měli velký ohlas a připravili atmosféru i pro poslední kapelu večera. Pavlína Jíšová si přivezla svůj Bababand – dceru Adélu, Petru Šany Šanclovou a Radku Tomáškovou (původně Přelet MS). Baby to rozjely energicky a naplno, čímž jen předznamemaly další pokračování na nočním sessionu.
Sobota 9.6. 2012 nabízela ještě více muziky. Počasí se umoudřilo a sluníčko přítomné ujišťovalo, že bude vše v pohodě. Přítomní pro změnu ujišťovali prozatím nepřítomné váhavce, kteří z různých koutů republiky volali a nevěřili, jelikož na spoustě míst déšť v sobotu pokračoval v řádění. Trochu se to podepsalo na návštěvnosti, ale ti, kdo přijeli, rozhodně nelitovali.
S druhou odpolední nastoupila nová verze jindřichohradecké kapely Jen tak tak. I v duu Pavel Jarčevský s Nelou Mládkovou nabídli spoustu hezké muziky. Partičku s názvem Lážo Plážo mnozí viděli poprvé, ale příjemné rytmy nenechaly diváky na pochybách, ža dramaturg neprohloupil. Passage je v Kališti trošku jako doma, jelikož někteří její členové sem jezdí i jako fanklubáci. Nejen proto ovšem měli také úspěch, jejich tvorba si pozornost zaslouží. Honza Brož se moderování věnoval po oba dny, v sobotu mu místo Míry sekundovala Jindřiška, ovšem pro uvedení nejvzdálenejší a jediné trampské kapely festivalu Tempo di vlak z Ostravy si přizvali i svého spoluhráče Hafa. Trio oděné v maskáčích (Jindřiška v červených) zapělo oblíbené červánkovské Stádo oslíků. Tempáci pak potěšili spoustou pohodových písniček s vůní táboráku. Energickým kontrastem byla následná Epy De Mye: od těch člověk opravdu musí čekat vše včetně rockandrollu. Bylo to zkrátka Maso! Ano, pochopitelně dovezli své nové CD s tímto názvem. Moderátoři se přesunuli na pódium a Devítka zahájila udiveným zvoláním, když těsně pod pódiem zahlédla sedět své fanoušky v počtu 9 ks a ve správném odění, tj. fanklubáckých tričkách s texty na zádech (tzv. živý zpěvník). Změnu žánru zajistili brněnští Poutníci. Po nich už následoval Žalman a spol., kteří se ovšem tentokrát nepovažovali za domovskou kapelu, pouze za běžné účastníky, takže téměř všichni hned po vystoupení i odjeli, což fanklubáky trošku zklamalo. Tečkou za sobotním programem měl v kompetenci Jarret. Poté už opět oheň, zpěv a povídání do svítání.
Ani tentokrát nechyběly další možnosti zábavy – projíždky na koních, trampolína, soutěže, zápasy “sumo” a pochopitelně spousta dobrého jídla a pití.
Nedělní ranní déšť už festivalu neuškodil, i když stanujícím balení neulehčil. I přes menší účast se akce opět vydařila a snad se zas za rok v červnu sejdeme na stejném místě opět s dobrou pohodou a hezkými písničkami.